Naše Biofarma » Aktuality » Příběh pana Přemysla Čecha aneb jak to všechno začalo

Příběh pana Přemysla Čecha aneb jak to všechno začalo

úterý, 11. března 2014

Stádo oveček

Pan Čech patří mezi ekologické zemědělce zapojené do projektu NAŠE BIOFARMA. Pro naši společnost pěstuje předevím pohanku.

Je chladný večer, sedíme v domě farmáře pana Čecha, popíjíme hřejivý čaj a posloucháme vyprávění o počátcích pěstování pohanky a ekologického hospodaření jeho rodiny.

Do chodu farmy se zapojuje opravdu celá rodina, pro niž ekologické zemědělství představuje vlastní životní styl. Martina Čechová se aktivně věnuje chovu oveček, koní a psů pasteveckého plemene border kolie a loveckých výmarských ohařů, pan Čech starší pečuje o včelstvo. Pohanka a včely k sobě mají totiž velmi blízko, protože pohankové květy poskytují včelám pastvu po celé léto. V tomto krásném inspirativním prostředí plném zvířat a rostlin vychovávají Čechovi své tři děti.

Pan Čech patří k prvním farmářům, kteří se do ekologického zemědělství u nás pustili. Když se počátkem 90. let začalo s první produkcí biopotravin v naší republice, domluvil se se zakladatelem společnosti PRO-BIO, s.r.o. Ing. Martinem Hutařem na spolupráci a v roce 1994 vysel svoji první bio pohanku. První sklizeň byla velmi náročná, chyběly zkušenosti a vlhké natě pohanky zalepily síta sklízecího stroje.

Sklizeň představuje pro farmáře nejnáročnější úkol při pěstování pohanky. Již samotné určení správného termínu sklizně vyžaduje zkušenosti, správný odhad a štěstí na počasí. Pokud je podzim suchý, bez vydatnějších srážek, rostlinky začnou svoji vegetaci ukončovat. Pokud ale přijdou během podzimu vydatnější deště, pohanka v horních částech stále nakvétá, ale ve spodních patrech už mohou zralé nažky opadávat. Najít tu správnou dobu je proto velmi obtížné.

Po sklizni je potřeba zrno ideálně do 2 hodin oddělit od zelených částí rostlin a dosoušet aktivním provětráváním a přehazováním, jinak by mohla pohanka zhořknout či zplesnivět. Dosoušení a čištění probíhá již ve Starém Městě ve společnosti PRO-BIO, s.r.o., kde je pohanka následně mechanicky loupána a dále upravována do podoby krup, lámanky, mouky či krupice. Právě v těchto dnech zpracováváme pohankovou sklizeň pana Čecha v našem bio mlýně na pohankovou lámanku.

Během vyprávění si stále více uvědomuji, jak je práce v zemědělství úzce spjata s děním v přírodě. Učí nás improvizovat, pečlivě pozorovat a nacházet rychlá řešení. Každý rok, každá sklizeň i každý produkt je jiný, není to průmysl se svými uniformními na stroji vyrobenými produkty. A to je tom to krásné. Kdo se chce vydat cestou ekologického zemědělce, měl by vzít překážky a nečekané situace jako výzvy a nenechat se odradit. Tak to pojali i Čechovi, nevzdali to a u pěstování pohanky už zůstali.

Na závěr naší návštěvy paní Čechová přidala osvědčený recept na pohankovo-zeleninovou polévku s červenou čočkou. Je nesmírně jednoduchá, rychlá a Čechovic děti si jí už umí prý uvařit úplně samy. Polévka je velmi hustá a vydatná. Když si k ní dáte pořádný krajíc chleba, budete mít výživné hlavní jídlo.

 
Pan Čech - sklizeň pohankyPohankaSklizeň pohankySklízeň pohankyHaflingovéMartina Čechová a jjí HaflingovéPaní Čechová se svým stádemPřemysl Čech straší - včelařČechovi