Naše Biofarma » Aktuality » K ekologickému zemědělství nás přivedla Svatá Hildegarda

K ekologickému zemědělství nás přivedla Svatá Hildegarda

pátek, 12. září 2014

IMG_1438

Představujeme další farmu zapojenou do projektu NAŠE BIOFARMA.

Manželé Škarkovi z malebné vesničky Černíč, nacházející se v mírně zvlněné krajině Českomoravské vrchoviny, jsou tak trochu jiným případem ekologicky hospodařících zemědělců. Pro své podnikání se rozhodli až v důchodovém věku a celodenní práce na poli pro ně představuje jakousi fyzickou, duševní i duchovní očistu.

Škarkovi jsou nesmírně vitální pár a zaujetí pro věc je jim vlastní. Rod Škarkových pochází z Černíče a na místních polích hospodaří přibližně 500 let, pan Škarek tedy „pouze“ přebral pomyslnou štafetu. Navíc dodává: „Kvůli špatnému původu jsem mohl být nanejvýš tak kameníkem, horníkem nebo zemědělcem.“ Vystudoval střední zemědělskou školu v Jihlavě a po vojně nastoupil do místního zemědělského družstva. Dálkově dostudoval Agronomickou fakultu v Brně a posléze se v rámci své práce zabýval zejména hnojením a ochranou rostlin. V letech 1992 až 2004 pracoval na Školním statku v Telči, který byl součástí střední ekonomické zemědělské školy. Statek vznikl v areálu bývalého hraběcího dvora, a protože se nehodil pro velkovýrobu, začal pan Škarek koketovat s myšlenkou vydat se nekonvenční cestou. Jeho ideou bylo zachování kontinuity a uctění práce předků, které jsou pro jeho život bytostně důležité: „Když ztrácíme kontinuitu, ztrácíme i smysl pro míru věcí.  Jsou tu vyšší zákony, se kterými je třeba být v souladu. Nemůžeme donekonečna předělávat přírodu k obrazu svému.“ A dodává: „Manželka vždy uvažovala ekologicky, jí to vždy bylo jasné, zatímco já jsem se musel odpoutat od konvenčního způsobu hospodaření. Zemědělství je velmi diskrétní záležitost, jedná se o jídlo pro lidi, což je ta nejniternější záležitost. Lidé rozhodující v konvenčním zemědělství často i neúmyslně upřednostňují ekonomické cíle a důsledky jsou mnohdy velmi závažné, a to v mnoha oblastech života.“

Ekologicky hospodařit začali manželé Škarkovi v roce 2010, a dlouho zvažovali, zda se do toho vůbec pustit. Jak pan Škarek dodává: „Devadesátá léta byla plná nadšení, teď je to jinak, teď člověk víc přemýšlí.“ Jeho největší oporou je jeho žena, která původně vystudovala gymnázium s programátorskou nástavbou. Její příchod do Černíče byl tak trochu dílem náhody. Její otec, zapálený pro družstevní myšlenku, začal po zrušení družstva ve Slavonicích hledat místo, kde by našel lepší podmínky. Celá rodina se tedy přestěhovala do Černíče. „S manželkou jsme se dlouho míjeli“, podotýká s úsměvem pan Škarek, „více jsme se seznámili až na zájezdu, který pořádalo místní družstvo…“ A dodává: „Byla to osudová láska.“

Škarkovi nyní hospodaří na sedmdesáti hektarech a jejich specializací je semenářství jetelovin. Pěstují jetel bílý, úročník bolhoj a štírovník růžkatý, což jsou zlepšující plodiny, které zásobují půdu dusíkem. „Ekozemědělství se mnohým jeví jako neefektivní – že nemá dostatečné výsledky a výnosnost, ale není to pravda – naše jeteloviny dodávají půdě dostatek dusíku a letos jsme měli po bílém jeteli takovou úrodu, až mě to zaskočilo…“ Z obilovin se zaměřují na pšenici, špaldu, žito a oves. V minulých letech pěstovali i pohanku, ale kvůli potížím se sklizní a posklizňovou úpravou od ní upustili. Trochu je to mrzí, protože si zvykli na pohanku jako součást domácího jídelníčku – především na výborný pohankový chléb, na který nám pan Škarek předal recept. Nejdéle však pěstují zeleninu – již více než 15 let - aktuálně na rozloze 0,25 hektaru. Nejprve svou zeleninou zásobovali jídelny místních základních škol, nyní ji dodávají do Českých Kopist, pražských bio bedýnek a samozřejmě prodávají i ze dvora. Přáním pana Škarka je pěstovat hlívu ústřičnou na slámě z obilovin ekologické produkce. V sezóně využívají manželé Škarkovi pomoci ochotných pracovitých lidí, jinak se ale starají o své hospodářství sami.

 „Vážím si toho, že PRO-BIO má blízko k bezlepkovým plodinám, které jsou blahodárné i pro lidi bez speciálních nároků. Cítím, že větší pestrost pěstovaných plodin je více než na místě. Moderní odrůdy pšenice se natolik změnili šlechtěním, že mají obrovské výnosy a lze z nich vyrábět ledacos, ovšem jejich vliv na lidské zdraví je minimálně rozporuplný.“ 

Manželé Škarkovi mají tři dospělé dcery a šest vnoučat. Každá z dcer vystudovala vysokou školu jiného zaměření a všechny se usadily relativně daleko od domova.  Zdá se tedy, že nástupce svého hospodaření zatím nemají, i když vnoučata, která přijíždějí na prázdniny, se o práci prarodičů velmi zajímají.

Pan Škarek je nesmírně sečtělý a během našeho rozhovoru citoval množství knih a autorů. Proto asi nikoho nepřekvapí jeho věta: „Svatá Hildegarda je mimořádný fenomén, který nás přiblížil k ekologickému zemědělství.“

 
Pan Škarka sklizeňPan Škarka a jeho malý pomocníkPaní Škarková v poli nádherného štírovníku růžkatéhoPaní ŠkarkováSklizeň - úročník bolhojŠtírovník růžkatý funguje na poli jako zlepšující plodina, která půdu přirozeně obohacuje o dusíkŠtírovník růžkatýÚročník bolhojDSC02850